K padesátým narozeninám jsem od provozního restaurace dostal výpravnou publikaci. Autorem knihy je přívětivý Roman, vládce renomovaného Institutu. Dílo zdobí podpis autora s věnováním, toho si velmi považuji. Kniha je velice cenným přínosem, je názorná a přináší mnoho zajímavých receptů.
Publikace obsahuje také předpis na Sacherův dort, který se ale dost liší od původního receptu. Rozdíl je v tom, že autor používá hladkou a hrubou mouku, prášek do pečiva (ten však v hloubi 19. století neznali), místo čokolády kakao, nakonec dokonce do těsta vmíchá olej.
Po internetu kolují na Sacherův dort spousty receptů, každý si může vybrat, jaký mu vyhovuje. Říkal jsem, že dnešní recept ještě nebyl u nás publikován. Objevil jsem však podobný předpis, který v roce 2005 na svůj web vložila nějaká paní. Rozdíl je především ve strašidelné teplotě 200 stupňů, přičemž dáma ten dort peče 45 minut! Nechci být za chytrého, možná se jí to daří, jsem si však jist, že kdybych to tak udělal já, dort by měl po kremaci! Lidé bděte, neblbněte. Vězte, že naprostá většina dortů se peče pomaličku, polehoučku. Obecně stačí tak 150 stupňů.
Také dávky jsou rozdílné, paní má v receptu méně vajec, zato však více mouky.
Konečně k receptu samotnému:
Sacherův dort
Suroviny: 140 g másla, 160 g moučkového cukru, 180 g čokolády na vaření, 10 žloutků, 10 bílků na sníh, 120 g polohrubé mouky, pravý vanilkový cukr.
Máslo necháme změknout - vyšleháme do pěny s polovinou dávky cukru - za stálého šlehání přidáme změklou čokoládu (na chvíli na hlubokém talíři v mikrovlnce, poté rozmíchat hrudky, čokoláda nesmí být horká) - postupně přidáváme za stálého míchání žloutky a trochu vanilkového cukru - z bílků a z druhé poloviny cukru vyšleháme tuhý sníh - zlehka vmícháme do připravené hmoty. Nakonec postupně a opatrně vmícháme mouku. Formu vymažeme máslem, vysypeme hrubou moukou, naplníme těstem vložíme do mírně vyhřáté trouby, při teplotě kolem 150 stupňů pečeme asi hodinu. Každý má svůj osvědčený způsob, já formu ještě přikrývám papírem na pečení.
Upečený a vychladlý korpus dvakrát prořízneme, oddělíme, jednotlivé části potřeme meruňkovou zavařeninou. Zde se postupy liší, někdo používá teplou marmeládu s rumem, já dávám přednost studenému domácímu džemu bez rumu. Džem si vyrábím sám pouze z meruněk a cukru, želírovací látky nepoužívám, je to zbytečné, peckové ovoce má dostatek pektinu. Dort poskládáme zase pěkně dohromady, celý povrch potřeme opět džemem nebo marmeládou.
Finální úprava spočívá v potažení dortu. Opět máme na výběr ze dvou způsobů: Originální glazuru si připravíme tak, že do 1/4 litru vody vmícháme 250 g krupicového cukru, přidáme 250 g rozehřáté čokolády na vaření, rozmícháme, svaříme tzv. "na niť", vychladíme a špachtlí nebo vařečkou zpracováváme na stěnách rendlíku. Komu se tento způsob zdá složitý, může použít běžnou čokoládovou polevu, která je k dostání v obchodní síti. Celý dort potřeme glazurou nebo polevou. K jednotlivým porcím pak neodmyslitelně patří šlehačka.
Tak, teď si chviličku zapřemýšlím na gauči (v horizontální poloze, se zavřenýma očima).
Takže: čau a mňau
 |
| Tento kus nepovažuji za právě nejpovedenější produkt. Jiné foto Sacherova dortu vlastní výroby však zatím nemám. Po návratu z dovolené u moře jsme slavili narozeniny dcery. Přála si Sacher s figurkami mořských živočichů. t |
Žádné komentáře:
Okomentovat