V jednom malém, útulném hotýlku vaří Standa. Člověk, který je pověstný svou posedlostí čistotou. Kdejakou bakterii pronásleduje chemickým prostředkem, blanokřídlý hmyz se před ním strachem třese, jakmile vosa či sršeň v místnost omylem zbloudí, valem s děsem v očích prchá pryč. Rtuťovitý chlapík neustále něco drhne, leští, desinfikuje.
A na takovou sterilní kuchyň jednou přišla pohroma v podobě mravence faraona. Pravda, historická budova byla po rekonstrukci, nicméně drobný hmyz si našel skulinky a štěrbinky pro svá hnízda (mraveniště).
Standa nelenil a čile kombinoval tři rozličné insekticidy, s jejichž pomocí se mu úspěšně dařilo držet mravence v šachu.
Provozní gastronomického zařízení však pro jistotu přesto povolal ještě deratizéra. I přišel podmračený chlápek pozdního středního věku, by nástrahy položil. Standa se pochlubil, kterak s dotěrnými mrňousy zatočil, leč pochvaly se, věru, nedočkal:
"Toto nepoužívejte, to je na hovno!"
"A - promiňte, proč je to na hovno?"
"Protože je to na hovno!"
Tak. A bylo hotovo. Není nad odborný výklad, podaný profesionálem! Nerudný specialista se po chvíli usebral a Standovi neochotně vysvětlil, že přípravky, zakoupené v drogerii neúčinkují, zatímco ty, které položil on, stoprocentně fungují.
Ach, takhle, tedy. Nuže, pokud šlo o Standu, rád by tomu věřil. Nebýt ovšem skutečnosti, že do zadního traktu kuchyně dveřmi před časem proklouzla myš (ignorujíc nápis "Nepovolaným vstup zakázán!"). Chytila se do obyčejné, dřevěné pasti, kterou nastražil Standa. Na špek. Jedovaté nástrahy, kterou položil (ano, správně, onen) deratizér, si ani nevšimla...
Nuž, dosti, pro dnešek!
S pozdravy čau a mňau
Gastrokocour
Žádné komentáře:
Okomentovat