Uf, uf. Konečně jsme smykem dobrzdili pod stromečkem. Nakoupeno, dovařeno, dopečeno. U nás, právě tak, jako v jiných rodinách. Nastal čas, nechat spočinout pochroumaným svalům, kloubům a nervům.
Chtělo by se říci, že nákupní šílenství opadlo, obchody se vyprázdnily. To by ovšem nesměl existovat ďábelský marketingový vynález, zvaný povánoční výprodeje. Co naplat, spotřeba zboží a služeb patří k motorům ekonomiky, to je stará vesta. Beze mne, bez nás, ovšem. Konečně na chvíli klid.
Letos jsem nad štědrovečerní rybou nepřemýšlel dlouho. Volba padla na štiku.
Čerstvěji už to nejde. Kapr dostal dvě rány těsně před pořízením záběru, štiku trefil o hodinu dříve odborník v příslušném oddělení známého velkoobchodu. Ryby jsem si vykuchal sám. Štika byla plná jiker. Ty spotřebuji někdy jindy. Původně jsme zvažovali koupi kapra někde v centru města, ale byli jsme ušetřeni - kapra jsme dostali za nákup v prodejně velkoobchodního řetězce. Plus láhev sektu k tomu. Dvoukilový fešák, milý dárek. Tím byl vyřešený oběd na Štěpána.
Původně jsem uvažoval o nějaké úpravě podle Vaňhovy Rybí kuchyně. Ale tam jsou štiky především pošírované. Dietní způsob, šetrná úprava ryb. Ale mému záměru to tak úplně nevyhovovalo. Alespoň jsem se v knize lehce inspiroval - filety štiky byly protknuty sardelovými řezy (z konzervy). A potom jsem začal řádit po svém: posolit, potřít přepuštěným máslem, něco šafránu, šup s tím do trouby. Po zapečení podlít kapkou bílého vína. Před dopečením přidat rybí fond (posloužila rybí polévka, připravená z hlav a kostí obou hlavních protagonistů svátečních gastronomických představení).
A hrome, jak se tak koukám, zrcadlím se ve dvířkách trouby. Co naplat, Man Ray ze mne v mém věku už asi nebude. Ani druhý Jan Saudek. Ale s tím snad dokáži nějak žít 😏.
Pečené brambory společně s limetkovou holandskou omáčkou doprovázely rybu na talíř.
A dnes jsme si udělali klasiku - smaženého kapra s bramborovým salátem bez majonézy. Kapr byl velice chutný, inu - mladé maso... Na salát jsme použili skvělou domácí odrůdu brambor, totiž Keřkovské rohlíčky. Vyšší cena byla vykoupena chuťovým zážitkem.
A jdu si odpočinout. V bedně jde Sly Stallone. Akční film z jeho nejlepších let. Zrasovaná chodidla si naložím do masážní vaničky, přisypu něco masážní soli.
Takže s pozdravy čau a mňau a s přáním požehnaných Vánoc,
Tvůj, milé čtenářstvo,
Gastrokocour
Žádné komentáře:
Okomentovat