Vánoce přicházejí...

...radujme se, přátelé! Každým rokem touto dobou řeším otázku: proč nám někdo, u všech svatých, neustále nutí jakéhosi podivného geronta v červených hadrech coby posla Vánoc?! Tomu z Východu se ani přes úpornou snahu infiltrace nezdařila. Odpor obyvatelstva byl nepřekonatelný...

 

Však po léta vzývaným Západem vytrvale vnucován je nám jiný děd! A obyvatelstvo, jak se zdá, pomalu podléhá. Podléhá dědkovi, podléhá kozumnímu šílenství, jehož je zavilý stařec symbolem. Ožíračka, rybička, stromeček, dárečky, přežíračka, stříleníčko rachejtliček... a potom, s odporem a kocovinou, hajdy zpátky, do rachoty!

 

Ale když on ten náš Ježíšek je marketingově tak špatně uchopitelný... :)

 

Vánočnímu šílenství se snažíme vyhýbat. Společně s manželkou nesnášíme "tělo na tělo" v přeplněných nákupních centrech. O to více si však užíváme pečení a výrobu vánočního cukroví.

 

 

Gastrokocour s těmito pozdravy: čau, mňau, mňam, ham!

 

 

Moje drahá vyrobila z domácího lineckého těsta extra tenké košíčky. Při potírání džemem jsem si musel počínat zvlášť opatrně. Džem jsem použil rybízový, letošní šarži. Při výrobě džemů nepoužívám chemické ani želírovací látky. Ovoce má pektinů dostatek, jde jen o to, mít trpělivost a varem směs redukovat na správnou hustotu.   

Toto je vpravdě blbá fotografie, uznávám. Dvě hodiny v noci, únava udělala své. Košíčky vpravo jsou naplněny vypeckovanými višněmi z domácího kompotu. Košíčky na levé části podnosu jsou již pokryty směsí vlašských ořechů, drcených piškotů a rumu.



Nakonec jsem košíčky opatrně potáhnul čokoládou a ozdobil vlašskými ořechy. V pravé části je patrné, že poloviny jader poměrně brzy došly. Musel jsem se spokojit s menšími kousky ořechů. Ale to jsem ve tři hodiny ráno již opravdu neřešil :).











 

Alkohol v kuchyni

Teď nemám na mysli alkohol, kuchařem vypitý, nýbrž alkohol, kuchařem použitý. I když - zažil jsem v dávných dobách případ, kdy šéfkuchař, který vařil hovězí na víně, vyfasoval pro tento účel ze skladu láhev červeného. Ta však posléze, místo v omáčce, skončila v kuchařově žaludku. A do omáčky ten darebák nalil místo vína ocet... Doufám, že se tento ničema (druhdy alkoholik ve stádiu delirium tremens) za svá zvěrstva navěky smaží v pekle!

 

Dávno se mi potvrdilo, že čím lepší alkohol při přípravě jídla použiji, tím lepší výsledek se zpravidla dostaví. Rozdíl je i mezi použitými kvalitními alkoholy. Je sakramentský rozdíl, přidám-li do paštiky řecký nebo francouzský koňak! Uspokojivý výsledek se ovšem dostaví, když použiji i francouzský calvados. Tady bych se pozastavil: u nás mnozí lidé calvadosem nazývají zhusta smrdutou pálenku ze skorých jablek, která má na Valašsku příhodnější název - "jabuková slivovica". Kdepak, calvados je vinný destilát, který se ve vymezeném regionu pálí z jablečného vína, zvaného cidre. Čti "sídr", prosím, nezaměňovat s drinkem, který slove cider ("sajdr"). Výchozí surovinou druhého jmenovaného výrobku je rovněž jablko, jedná se však o zkvašený mošt. Jedním dechem dodávám, že k pití "sajdru" jsem cestu nenašel. Ale všem, kteří si je dopřávají, toto sofistikované pitíčko z celého srdce přeji!

 

V naší domácí kuchyni (tedy přímo u mne doma) je často používanou surovinou tuzemák. S manželkou hodně a rádi pečeme a vyrábíme nejrůznější cukroví a dezerty, tam má rum své nezastupitelné místo. Nedávno jsem objevil chuť patnáctiletého brazilského rumu. Doma vyrábíme také pralinky z belgické čokolády, už se těším, až vymyslím náplň s tímto starým rumem. Do náplní používáme také francouzské ovocné likéry. To není právě levná záležitost, ale výsledek je skvostný!

 

Tak, dnes jsem toho nenapsal právě mnoho (johohó - škyt :))!

 

Se srdečným, vřelým a lehce přiožralým pozdravem

 

Gastrokocour   



Pralinky ze čtvrté italské polykarbonátové formy, kterou jsme si
nedávno pořídili. Bílá belgická čokoláda, naplněná geniální směsí
mé manželky (rum, domácí perník, kokosová moučka).