středa 2. srpna 2017

Mňam, uvařím si jam! A krátké pojednání o jevu, zvaném "upíří efekt".





Tak nám zase "udeřila" sezóna drobného ovoce. Hurá! A podle chuti a naturelu, něco do pusinky, něco do buchtičky, něco do kořalky či do vínka a konečně - něco do džemu!

Jelikož se nám povážlivě ztenčily zásoby meruňkového džemu z předloňska, nastala naléhavá potřeba uvařit a doplnit neodmyslitelnou a oblíbenou část našeho jídelníčku a zaplnit tak žalující mezeru na sklepní polici.

Jenže: vyděšeni loňským nedostatkem meruněk, sáhli jsme hned po těch prvních, které se našemu "dvornímu dodavateli" urodily. No, a ty byly pěkně tvrdé! Nu, což... Prosladil jsem ovoce řádně, jen co je pravda. A jako obvykle, směsi jsem dopřál odpočinku do druhého dne.


Ale ovoce bylo pořád tvrdé! Tak jsem vzal mačkadlo na brambory a trochu jsem si zalisoval. Pěkná šichta to byla, uf, uf. A dosypal jsem cukru.


                                                     Začíná to pěkně pěnit. Jako vždycky.
 

            Nicméně, po pěti hodinách je v prvním kastrolu téměř hotovo. Slááááááááááááva!

Džem je fajn, cožpak o to. Jenomže díky tomu, že jsem jej musel poněkud převalit cukrem, dostavil se vedlejší efekt, ke kterému přispělo také dlouhé vaření: výrobek, který jsem řádně míchal a nepřipálil (podotýkám), získal karamelový nádech. Jsem zvědavý, jak to bude chutnat na sachru...

A v souvislosti s karamelem (kouzlem nechtěného), jsem si vzpomněl na tzv. "upíří efekt" (kouzlo nejen nechtěné, ale také nežádoucí). K takovému jevu zpravidla dochází v reklamě, která je natolik vtipná či šokující, že cílové skupině v paměti sice utkví skvělý gag, ale propagovaný produkt v ní neuvízne ani drápkem.

Vzpomínáte? "Hmmm, Bóóbika!" (Ochotní a přátelští Asiaté se měli postarat o Bobíka, místo toho jej, ehm, jaksi - kuchyňsky upravili). Národ se skvěle bavil, ale čeho se ta reklama, hernajs, vlastně týkala?! 

Zpátky k tomu karamelu: Vidím v televizi herečku a okamžitě si vybavím: "Stačilo říct: karamel!" Ale jméno té dámy mně pohříchu uniká... A potom, ta reklama! Na co to bylo? No, nejspíše na nějaké kafe, nebo co, že?

Zcela konsternovaně jsem na dotyčný spot zíral. (Ona se ptá u snídaně jeho: "Co cítíš?" A on vyznal lásku. Tak něžně a procítěně to udělal, troufám si říci, že i ta nejzarytější frigidka by vzplála vroucím plamenem vášně! Leč, našemu hrdinovi se naopak dostalo chladného odpálkování v podobě: "Stačilo říct - karamel!") Brrr. Normálně, přes pokračující tropické teploty mne úplně obešla zima!


Jejda, půl druhé v noci, to stihnu ještě dvě stránky Jo Nesba - a hajdy, na kutě!


Takže, s pozdravy čau a mňau, Tvůj, čtenářstvo,

Gastrokocour